Rogalistický trojboj 2009 - 6. ročník

Letošní ročník trojboje byl ve znamení velkých změn: změna terénu, nová kategorie - padáčkáři, večerní vyhodnocení soutěže s posezením v pronajaté hospodě a přenocování na její zahradě. Ale vše postupně. Na výroční schůzi klubu konané v prosinci se vášnivě diskutovalo o změně terénu trojboje z důvodu vzrostlých stromů na Velkém Javorníku. Tradicionalisté vážně uvažovali o vybudování dočasné rampy či noční návštěvě s motorovou pilou. Naštěstí byli přehlasováni příznivci vrchu Javorový u Třince. Volba to byla výborná.

Celá akce začala již o půl deváté před firmou Jirky Kociána - generálního sponzora a ředitele soutěže v jedné osobě. Po naložení křídel na Avii jsme se vydali směr Třinec. Po hodině jízdy včetně bloudění (z důvodu absence dálniční známky jsme jeli vedlejšími cestami) jsme nakonec dojeli před hospodu U Háby, kde k mému úžasu bylo dalších cca 20 lidí. Po nezbytném podání ruky a povinných otázkách typu kolik hodin a kolik kilometrů již letos jsme začali překládat křídla na Avii. Značně přetížené auto s povolenkou se vydalo na vrchol Javorového, kde se nejdřív poskládala křídla, a to proto aby soutěžící se  ještě za běhu oblékl do buleťáku, zavěsil se do éra, plynule pokračoval až do vzduchu a nezdržoval se žádným skládáním. Bohužel později během soutěže se ukázalo, že nahoře bylo díky počasí tolik času, že bychom křídla nejen poskládali, ale možná i vyrobili.

Start byl nakonec odložen na druhou hodinu díky Petrovi Tatranskému (Tatymu), který kromě svého Moyese tahal na start i akumulátorovou vrtačku a jiný vercajk. Taty usoudil, že jindy než na závodech není čas spravovat koncovky spír.

Před samotným startem jsme dostali podrobnou instruktáž od ředitele závodu a bylo nám popřáno hodně štěstí.

Přesně ve dvě byl závod odstartován a soutěžící se vrhli do kopce. Je pravda, že se sice soutěží jen o pomalovaný krígel, ale v závodě nikdo neznal bratra - tlačenice na startu to prokázala.

            Už samotná disciplína běh (chůze) se ukázala jako problém, protože drtivá většina závodníků neznala terén a díky snaze o maximální zkrácení trasy často bloudili. Nadějné lesní pěšinky končily v hustém křoví, soutěžící se museli často vracet a konzultovat další postup se svými soupeři. Nicméně po úmorné snaze všichni dosáhli vrcholu. První disciplínu nakonec vyhrál Jožka Chýlek v čase 30 minut. Toto umístění ho opravňovalo letět jako prvního.

výsledků proběhlo ve stylově zařízeném venkovním posezení s udírnou, v níž majitel hospody připravil vynikající klobásy. Po slavnostním aktu následovala volná zábava. Pro nezasvěceného jsme museli být partou šílenců, kteří do pozdních večerních hodin mávají rukama a prokládají to větou: „Zalomil jsem levou.“

Co říci závěrem? Z hlediska sportovních výkonů letošní ročník žádný zázrak nebyl, ale o to zas tak v této soutěžit nejde. Klíčové je, že se podařilo vybudovat tradici. Změna terénu závodu jednoznačně prospěla. Věřím, že v příštím ročníku přivítáme piloty jak z Čech, tak i ze Slovenska a že členové Pražského klubu SPO přehodnotí větu, že je tam moc pohybu najednou, a příští rok přijedou. Úplně na závěr mi nezbývá než poděkovat hlavnímu organizátorovi Jirkovi Kociánovi za perfektní organizaci a firmě SPEDIMA za sponzorování celé akce. 

Tak znova za rok na trojboji, přátelé!

Pořadí:

Rogalisti:

1. místo Lukáš Klika

2. místo Martin Lorincz

3. místo Zdena Španihel

Padáčkáři:

Petr Kašuba

Mnoho dalších obrázků si můžete prohlédnout zde.

Trojboj 2010 zde

Trojboj 2008 zde

Trojboj 2007 zde

Autor článku i fotografií: Martin Pindur                                  

Vložit komentář