kurz létaní na rogale v roce 2007

zobrazit aktuální výcvik

V pátek 2. listopadu jsme spolu s Karlem a Milanem vyrazili na 2. výcvikový den základního kurzu. Počasí sice nebylo stoprocentní, ale průběh výcviku to nijak neovlivnilo. Nácvik startu a přistání probíhal bez problémů. Zkrátka skvěle odvedená práce a spousta nových zkušeností.

DM.

Začátek plnění snu

Nedávno jsem seděl u televize a přemýšlel, jak smysluplně naložit s volným časem ve zbytku svého života. Dcera už je velká, manželství je minulostí a v padesáti sice život nezačíná, ale rozhodně nekončí. Byl jsem rozmrzelý, nic pořádného mě nenapadalo. V tom mi před očima na okamžik přeletěl za tónů podmanivé hudby letec na závěsném kluzáku v reklamě na telefony. Fascinovaně jsem na něj hleděl a pochopil, že mi Stvořitel vesmíru zase jednou rafinovaným způsobem připomíná, že jsem měl kdysi před desítkami let sen a pak na něj zapomněl. A tak jsem se brzy poté jednu mrholivou neděli ocitnul na louce a poprvé v životě držel v rukou opravdické Rogallo, i když zatím „nevzlétací“, jak o něm s mírnou nadsázkou prohlásil instruktor Karel. Vůbec nevadí, že jsem se zatím neodlepil od země a místo toho si bolestivě natáhl sval ve snaze při rozběhu „pořádně zabrat“. Jsem si totiž jistý, že se můj zapomenutý sen stane příští rok skutečností.

Milan

foto i video KM.

V sobotu 6.10.2007 vyrážíme po obědě s Davidem na Javorník. Po příjezdu obhlížíme situaci. Ve vzduchu je hromada padáků a zdá se, že to dnes bude zadarmo. Jakmile se dosoukám na start, tak se samozřejmě zhoršují podmínky. Raději proto nechávám startovat ostatní rogalisty a čekám, až se počasí trochu umoudří. Naštěstí to netrvá dlouho a můžu brzo do vzduchu. Pak následuje asi 75 minut pohodového lítání na svahu. Při odletu od kopce mě na chvilku pohlcuje spodní okraj mraku, který se valí docela nízko přes hřeben, ale naštestí opravdu jen na chvilku. Nebýt té hrozné zimy ve vzduchu, tak to byla naprosta pohodička:-), ale po té hodině už jsem byl vážně zmrzlý, že se mi snad poprvé chtělo i na zem. David filmoval a fotil, takže postupně se někde objeví více dokumentace. Dnes alespoň video startujícího Milana na školním křídle.

OP 

David se s mírným zpožděním přihlásil do již probíhajícího kurzu. Aby se mohl bez problémů zařadit do výcviku, strávili jsme dnešní odpoledne na terénu “Vítovka”. Kromě teorie jsme cvičili hlavně start a přistání.

KH.

V pondělí 17. 9. 2007 foukal příjemný JZ vítr. Po domluvě s kolegou jsem to zabalil ve firmě už po obědě a vyrazil na Chlum. Ten sice nedosahuje výšky beskydskch velikánů, ale mám ho z domu kousek. Po startu se mi úspěšně daří zachycení ve svahovém proudění na druhém kopci a je z toho pěkných 40 minut letu. Celý let sice probíhá ve výšce, kdy jsem na Javorníku zvyklý nasazovat na přistání, ale polétání je to taky skvělé. Pro ilustraci video ze startu s přeletem na druhý kopec.

OP

Neděle 26.8.2007. Počasí konečně Pavlovi umožnilo přejít ze základního na pokračovací kluzák. Byl perfektně psychycky i fyzicky připraven a vše proběhlo naprosto bez problémů. Další lety již budou následovat z kopce Straník. Pavel správně zvládá všechny cviky určené pro přeškolování na malém kopci.(foto HG)

KH.

V sobotu, 25.8.2007 opět cvičíme na Javorníku. I když je ideální předpověď, létat přijel pouze Radek. Máme předem domluvého provozního inspektora LAA, A.Schneidera kvůli praktickým zkouškám na piloťák. Radek nedává znát nervozitu a perfektně startuje. Inspektor pozoruje jeho let a tváří se spokojeně. Pro jistotu se ho ještě ptám, jak se mu to líbilo. Je to dobré, prospěl :-). Nevím, kdo byl ze zkoušek nejvíc nervózní. Zřejmě já. Teď už “v poho” stavím Radkova staronového, čerstvě doladěného Quasara. Je ho ještě potřeba zalétnout. Startuji, shledávám že rogalo je “OK”, tak rovnou do stoupáku a vytáčím 1900m n/m. Pozoruju ještě Radka, při jeho druhém letu a odlétám se trochu pobavit nad Beskydy, kde jsou základny ještě o 100m výše. Za hodinu a půl přistávám doma nad zahradou s pocitem skvěle stráveného, vlastně pracovního dne.

Radkův čerstvě zalétaný Quasar14, čeká na majitelovo přeškolení.

KH.

Svižný SV vítr s vysokou dohledností a termickým počasím nás přivítal v sobotu odpoledne na Javorníku. Rychle stavím křídlo a po startu zkušených borců na Reliéfech a Combatovi se vydávám do vzduchu. Je z toho let trvající přes hodinu s maximálním dostupem asi 550m nad start. Co dodat? Prostě vydařený letový den, snad jen škoda, že nás nebylo více.

OP

Na Velký Javorník vyrážíme tentokrát pouze s Milanem a nejdřív ověřujeme místo pro dosednutí.
Přistání bude opět o poznání obtížnější. Nenecháme se odradit a nacházíme mezi balíky slušnou “ranvej”.


Dnes fouká trochu silněji a tak nad startem létají pouze Berťa s Jirkou na Reliefech. Stavíme cvičné UP-éčko a ještě asi 1/2 hodiny čekáme na klidnější podmínky.
Po bezchybném startu Milan stoupá velmi rychle asi o 200m a já po chvíli odjíždím dolů ohodnotit jeho přistání.
Přistávací manévr po 50 minutách letu je téměř perfektní,
dosednutí v mírném náklonu hodnotím vzhledem k náročným podmínkám chvalitebně.
Končíme a spokojený Milan balí, přemýšlejíc o pilotních zkouškách a svém vlastním létacím stroji.

KH.

Po zkontrolování všech možných a nemožných předpovědí se v pátek večer rozhoduje o uspořádání sobotní létací akce na Velkém Javorníku. V sobotu se scházíme s Milanem o půl jedné u Karla, nakládáme křídla a vyrážíme na Javorník. Po příjezdu nás ze vzduchu zdraví Martin na jeho nově repasovaném Quasaru, kterého Karel nedávno zalétal. Podle ujištění jeho sličného doprovodu je s ním prý velmi spokojen Stavíme křídla a pozorujeme bojujícího Martina, nakonec nám mizí někde za kopcem a později se dovídáme, že si udělal malý přeletík do Mořkova. Kolem 16 hod jsme ready for start. Jdu jako první. Trochu s respektem se přemeřuji smrčky před startem. Po chvíli vyčkávání na správný vítr mi “řídící vež” povoluje vzlet a tak se pořádně rozbíhám a už letím. Smrčky mijím v bezpečné výšce a na rozdíl od minule odmítám jejich hebké špičky, které lákají k baječnému přistání Ve vzduchu rychle zjišťuji, že udržet se rozhodně nebude zadarmo. S očima přilepenýma na vário (na pípaní jsem si ještě nezvykl) šmejdím před kopcem a snažím se najít nějaké stoupání. Občas se zadaří a tak mám jednu chvíli “až” 150 na start. Asi po půlhodince boj vzdávám a vydávám se na přistávačku. Po cestě ještě zkouším něco nabrat, ale nedaří se. Za chvíli už sedám do přerostlé trávy na přistávačce a s Martinem pozorujeme bojujícího Milana. Snaží se hodně, ale zemská přitažlivost je silnější a tak za chvíli po frejerské 360 skoro v úrovni stromů přistáva u nás.

Rozhodujeme se, že si dáme ještě jedno kolo. Po příjezdu se podmínky zdají lepší, tak se okamžitě pouštíme do stavění. Milan je rychlejší a jde na start jako první. Za chvíli již v mírném náklonu opouští start, smrčky se klaní před jeho náběžkou a nakonec ho pouštějí do vzduchu. Jen Karel vykládá něco o žaludečních vředech, ale tvářím se, že nevím o čem je řeč:-) Po chvíli startuji a pak již následuje naprosto pohodové létání v ideálních svahovacích podmínkách. Dostup je asi 60m nad start. Po hodině zkouším přeskok na Dlouhou, který se mi podaří a za chvíli už zase svahuji. Mám pokušení to pustit po větru dál a udělat si něco jako mini přelet. Nakonec si říkám, že už toho bylo dneska dost, doprovod dole již čeká dost dlouho a rozhoduji se zamířit na přistaváčku. Letím se ještě podívat do Veveří na nádraží, jak jim tam jezdí vlaky a pak definitivně mířím na přístání. To sice není předpisové, ale shodujeme se, že za to může ta přerostlá tráva na přistávačce:-)

OP

Neděle a pondělí, 15. a 16.7.2007 patřily opět našemu od loňska protaženému pokračovacímu kurzu. Sešli jsme se v téměř plné sestavě: Pavel, Milan, Radek, Lukáš a já. Jen Ondra dal přednost oslavě narozenin.
Startoviště Straník - padáky a rogala. Vzájemně se respektujeme a ukazujeme si stoupáky. Dokonalá symbioza.
Před startem
sledujeme “dospělé” piloty v akci - Jura Kocian + Relief S15
Lukáš zapíná přístroje

Radek čeká na správný vítr.

Lukáš si ještě zvyká na nový postroj.

Radek přistává po 2,5 hodinovém letu s dostupem 1760m a s mírnou žaludeční nevolností.

KH.

V neděli 8.7.2007 se konal 1. den nového základního kurzu létání na rogale. Kvůli silnému větru jsme mohli cvičit až pozdě odpoledne. Přesto jsme úspěšně odlétali téměř celou látku určenou pro první den výcviku. Pokračování tohoto kurzu plánujeme na konec týdne.

KH

V termínu od 7. do 15. července chceme rozjet nový 2-3 denní kurz pro začátečníky. Vše ještě závisí na počasí a správném větru. Pokud máte zájem, kontaktujte nás na Tel: +420 777 103 807, nebo na e-mail: karelhaman@seznam.cz

V sobotu 19.5. jsme opět cvičili na kopci “Vidče” i když v minimální sestavě. Počasí vyšlo výborně a úspěšně jsme zvládli přechod do polohy vleže.

KH

S blížícím se jarem jsem začal stále častěji pošilhávat po obloze a říkal jsem si, že by to na tuto sezónu chtělo vlastní křídlo a ne se jen spoléhat na školního atlase. Proto jsem začal pročítat všemožné inzeráty a ptát se všech kolem jestli nemají něco na prodej. Nakonec se zadařilo a já vyrazil jednu sobotu na druhý konec republiky, kde na mě v Rokycanech čekal zánovní magic za skvělou cenu. Po příjezdu na místo jsem zjistil, že magic vypadá ještě lépe než jej popisovali a snad na něm lze ihned létat. Po krátkém telefonním hovoru s velínem na Dolní Bečvě jsem neváhal a Magica koupil.

Další pokračování následovalo v neděli 28. 4., kdy jsem rogalo transportoval na Bečvu. Počasí nevypadalo nikterak lákavě , občas i pršelo a tak jsme se napřed vrhli na administrativní věci. Po několika dobrých kafíčkách, skvělém obědě v restauraci, přestalo alespoň mrholit a my jsme mohli zahájit kontrolu křídla. Ta probíhala hladce, pouze občas někdo utrousil poznámky typu: A na tomhle mám letět? Vždyť on je to v podstatě hrozný krám. Vždyť to nemá ani stabilizátor, měnitelný profil, změnu vektoru tahu a další samozřejmé vychytávky moderních křídel. Nakonec se začala zvedat oblačnost a reálně hrozilo, že křídlo půjde i do vzduchu.

Kolem 19hod jsme už stáli sami na startovišti Velkého Javorníku a Karel se chystal na start. Po přechodu studené fronty byla skvělá dohlednost, ale vzduch měl do příjemného podvečerního klidu hodně daleko. Nakonec se našel krátky interval, zalétavací pilot úspěšně odstartoval a já mohl schovat pilku a sekerku, které jsem si připravoval na případné vyprošťování se smrčků pod startovištěm:-). Zálet proběhl úspěšně a Karel jej charakterizoval slovy, že je to takový normální magic. Fotky z této akce bohužel žádné nejsou žádné, protože foťáky zůstaly hezky doma:-)

V pondělí jsme sbírali zahradní, pracovní, domácí a já nevím jaké ještě body, abychom mohly v úterý znovu vyrazit na kopec a naše skvělé ženy neměly příliš důvodů protestovat. Kolem 14hod přijíždíme na Bečvu, zdvořile odmítáme pozvání na kafe s tím, že si jej dáme až nahoře na Javorníku a nakládáme křídla. Přijíždí i Lukáš, ale protestuje proti naložení svého rogala s tím, že se dneska nějak necítí a bude raději jen jako divák. Napřed jedeme zkontrolovat přistávačku, kde nostalgicky vzpomínáme na obrovskou plochu pod Straníkem. Po příjezdu nahoru obhlížíme startoviště a stavíme křídla. Fouká svižný vítr přesně na start. Zahajujeme čekání na klidnější vítr. Nicméně ten nejeví známky utišení a tak se chystáme na start.

Mezitím nás ze vzduchu zdraví Honza Matějovský na svém Reliéfu R2, který je na přeletu z Javorového.

První se do postroje nasoukal Radek a tak se staví na start. Po jeho odstartování jsem na řadě já. Ještě upravujeme délku závěsu a stojím na startovací čáře. Přede mnou se melou smrčky v turbulenci, tak čekám na klidnější interval. Čekání se trochu protahuje, neboť mám menší problém ustálit magica do rovné polohy, stále se mi někam naklání. Po nekonečné době přichází delší klidný interval a tak na nic nečekám a rozbíhám se. Pak už jen vnímám smrčky pod sebou a konečně letím. Snažím se dostoupat Radka, nicméně ten se mi někam ztrácí a po delší době jej vidím na přistávačce. Škoda, těšil jsem se na skupinové létání. Testuji nové křídlo i nový terén. Karel mi půjčil vário, tak zkouším točit nějaké stoupáčky a občas se něco podaří. Hlavně si vychutnávám pobyt ve vzduchu, krásné pohledy na panoramata Beskyd i záplavu zeleně všude kolem. Po hodině usuzuji, že by toho mohlo být napoprvé dost a vydávám se na přistávačku. Nechápu proč jí musí být ta nejmenší louka co tady vůbec je a navíc ještě obklopená stromy. Ale zem se již neúprosně blíží a tak nalétávám na přistávací okruh a řítím se k zemi. Pak již následuje odtlačení, které jsem si v poslední chvíli rozmyslel a tak zakončuji let mírným klofancem do země, ale naštestí opravdu jen mírným, že jej i přístroje přežily :-).

OP

V sobotu 7.4.2007 byl zahájen základní kurz závěsného létání. Létalo se i v neděli a příznivé počasí nám umožnilo v rámci základního výcviku krásné lety. Další termíny a stručné informace o průběhu výcviku budou zveřejňovány v této rubrice. Pokud si chcete ještě prohlédnout, jak probíhal výcvik loni, klikněte “zde”

KH.

foto HG

Výcvik v roce 2006 zde.

Aktuální termíny kurzů, nebo informace o právě probíhajícím kurzu najdete zde