kurz létaní na rogale v roce 2006

zobrazit aktuální výcvik

Prodloužený víkend o statní svátek 17. listopadu spolu s příjemným JV větrem a nezvykle teplým počasím jsme se rozhodli využít k poletání na Straníku. Bohužel některé kurzisty odradila inverze v nížinách a neodkladné pracovní povinnosti, takže nakonec vyrazili na Straník pouze dva stateční. Ti ovšem byli odměněni dlouhotrvajícími lety nad svahem s příměsí pozdní termiky. Není to báječné si takhle měsíc před Vánoci zalétat?

OP

V sobotu 14. 10. 2006 slibovala předpověď slabý SV vítr a tak bylo o terénu pro pokračovaní výcviku rozhodnuto: Velký Javorník. Na Dolní Bečvě nakládáme dvě křídla, sluníčko svítí a vypadá to na jeden z posledních krásných letových dnů. I když telefonáty z kopce neznějí příliš optimisticky, že prý je tam mlha, náš optimismus nemůže nic pokazit a vyrážíme. Ovšem před Liptálem nás překvapuje mlha hustá tak, že by se dala krájet. Obhlížíme přistávačku a plánujeme lety IFR. Stále si řikáme, že to bude dobré, předpověď slibovala, že se mlha bude rozpouštět… Po příjezdu na kopec zahajujeme vyčkávání spolu s dalšími piloty. Ovšem naše prosby nebyly vyslyšeny a tak se po třetí hodině dáváme na ústup. Ještě obhlížíme přistavačku ve Veřovicích a plánujeme budoucí přistání. Pro dnešek odpískáno. Tak snad přístě.

OP

V sobotu 23. 9. 2006 foukal na Straníku severovýchod a dalo se startovat pouze v intervalu mezi 13.-15. hodinou, kdy termika namířila vítr proti startu. Ti, kteří to využili si výborně zalétali. My jsme k nim ale nepatřili, protože jsme se nechali zmást předpovědí počasí a dorazili pozdě odpoledne. Zůstali jsme na noc a hned ráno už byl vítr OK. Během dne jsme ve čtyřech stihli 7 startů a nalétali dohromady necelé 4 hodiny. Myslím si že tato parta je zralá na pilotní zkoušky a hned po zopakování teorie to domlouvám s inspektorem. Zařazuji foto místního správce Tomáše Fussgangera, který jako jediný v zemích bývalého Československa pravidelně provozuje létání na rogale v tandemu a mimo to (pokud zapomeneme na jeho svérázný humor) o nás vždy skvěle pečuje.

KH

Ve středu 13. 9. 2006 ti, kteří nemuseli do práce vyrazili směrem na Straník. Z doslechu jsem slyšel, že celý výlet začal hodinový čekáním na jednoho nejmenovaného pilota Magica, který své zpoždění nikterak uspokojivě nevysvětlil a ostatním tím zlehka počechral nervy. Po příjezdu na kopec se montovala nová vária a čekalo se, až se uvolní situace ve vzduchu, neboť tam bylo plno padáků. Naštěstí zesílil vítr a padáčkáře rozfoukal pryč, takže se dalo odstartovat. Podmínky byly skvělé, kurzisti pobyli ve vzduchu kolem hodiny a někteří skoro dvě, kdy využívali svahového i termického proudění a výborně si zalétali. Na dokreslení situace foto Magica a Reliéfu v “horním patře”.

OP

Po dlouhé době meteorologové usoudili, že už dlouho převažuje západní proudění a předpověděli na neděli proměnlivý vítr, postupem dne slabý JV. To byl jednoznačný signál k rychlému svolání účastníků kurzu na možné létání. Nakonec jsme jeli ve zmenšené sestavě, neboť některým se nechtělo vstávat tak brzy. Přidal se k nám kolega ze základního kurzu, který měl absolvovat první let ze Straníku na Atlasovi. Vezli jsme s sebou také nového Magica, kterého Karel úspěšně otestoval minule. Takže jsme měli v podstatě každý svoje křídlo, což byla báječná situace. Na Straníku probíhala soutěž lešeňářů v přesnosti přistání. Přes svůj odpor jsme byli do soutěže přihlášení jako amatéři. To vedlo k probuzení soutěžního ducha v některých z nás. V kombinaci s novým Magicem následovaly zajímavé figury při přistávacím mánevru doprovázené úprkem rozhodčích z jejich pohodlných křesílek. Nakonec vše skončilo přistáním na obličej v kruhu, nikomu se nic nestalo a mohli jsme vesele pokračovat v létání. Karel (náš instruktor) zariskoval a zapůjčil nám své drahocenné přístrojové vybavení, čehož někteří hned využili k vytočení svého prvního stoupáku a některé to alespoň nutilo k pokusům o slušné přistání. K večeru se vítr otočil k západu, takže jsme byli nuceni otestovat západní startoviště. Zjistili jsme, že i přes varování zkušených fliegrů to zas tak hrozné není, jen se musí dlouho a rychle utíkat. Dokonce odtud odstartoval i kolega, který letěl ze Straníku poprvé a má tak za sebou první úspěšný let na velkém kopci. Den se báječně vydařil a se spoustou zážitků jsme se vrátili večer domů. Z fotografií jsme vybrali sérii: “START KROK PO KROKU” (Víc fotek stejně není, neboť náš fotograf a instruktor v jedné osobě na focení nějak nemá čas, tvrdí, že je vždy tak napnutý z našeho letu, že na foceni zapomene :-)).

OP

OP

OP

OP